Proč během loňského podzimu vzrostly ceny za elektřinu a co nás čeká letos?
Všichni naříkají nad drahými účty za elektřinu, slyšíme časté nadávky na Evropskou unii, která to díky emisním povolenkám zavinila, často skloňovaným pojmem je tzv. režim dodavatele poslední instance. Známe hlavu a patu toho všeho? Co se vlastně loni na podzim stalo, že ceny za elektřinu tolik vzrostly a co můžeme očekávat dál? Právě tyto otázky klade Anna Kárníková ve třetím dílu podcastu Na koberečku vedoucímu energetického týmu Hnutí DUHA Jiřímu Koželouhovi.
Loňské výrazné navýšení cen za elektřinu mělo jasného viníka, kterým byl drahý zemní plyn. Růst cen zemního plynu zapříčinilo několik faktorů, a to jak oživení poptávky po covidovém útlumu, tak snížení jeho těžby v Rusku, stejně jako neochota Ruska naplnit evropské plynové zásobníky dle běžných norem (což se zpětným pohledem zdá jako jasná příprava na nadcházející ukrajinsko–ruskou válku). Abychom pochopili, proč vysoká cena zemního plynu vyhnala nahoru i cenu elektřiny, je třeba podívat se na zoubek tomu, z čeho se vlastně cena za elektřinu skládá.
Hlavní složku ceny za elektřinu tvoří platba za vlastní odebranou elektřinu (tzv. „silovou elektřinu“). Ta vzniká na evropském trhu s elektřinou tak, že se každou hodinu vyhodnotí aktuální poptávka po elektřině a následně se k ní přiřazují zdroje, které ji pokryjí. Postupuje se podle ekonomického klíče, tedy nejprve přicházejí na řadu takové zdroje, které umí elektřinu vyrobit co nejlevněji (např. soláry) a až nakonec přichází drahé zdroje, např. zemní plyn. A právě poslední zdroj, který je nutný k pokrytí aktuální poptávky (tzv. „závěrná elektrárna“) určuje výslednou cenu silové elektřiny na trhu. Voilà – zde je odpověď na otázku, proč plyn zdražuje cenu veškeré elektřiny.
Druhou část účtu za elektřinu tvoří tzv. regulovaná platba, která je složená převážně z poplatku distribučním společnostem za dopravu elektřiny do našich domácnosti pomocí energetické sítě. Loni na podzim se kvůli krachu některých dodavatelů energií dostala spousta domácností do tzv. „režimu dodavatele poslední instance“. Dodavatel poslední instance nemá energii pro nové odběratele nakoupenou dopředu za výhodnější ceny, což znamená vysoké ceny odvíjející se od aktuální situace na trhu s elektřinou. A kde je v tom všem často omílaný viník – Evropská unie? Pravda je taková, že emisní povolenky (tedy platby za produkci skleníkových plynů) mají na výši ceny za elektřinu minimální vliv. Cena emisních povolenek se sice postupně zvyšuje, ale jejich podíl na celkovém navýšení cen za elektřinu byl minimální. Léto se blíží ke konci a nás zajímá, jak bude vypadat cena za elektřinu během nadcházejícího podzimu a zimy.
Dle slov Jiřího Koželouha budou o ceně rozhodovat provozní náklady na jednotlivé zdroje, kdy je největším rizikem opět zemní plyn, jehož vysoká cena může ceny elektřiny vyšroubovat nebývale vysoko. Chystaná pomoc ze strany státu bude pro mnohé domácnosti nepostradatelná.
Blíže k vyhlídkám na příští zimu mluví Jiří Koželouh v následujícím, už čtvrtém dílu podcastu Na koberečku.
